Agi závody Bystrovany 5.5.12
Abych se dostala z deprese, nechala jsem se nalákat na závody do Bystrovan u Olomouce. Nalákalo mě hlavně to, že závody měly samostatné běhy pro jedničkáře. Celkem správně jsem předpokládala, že jedničkové parkury budou plynulé a paní rozhodčí nezklamala.
Všechny tratě (i pro dvpjky a trojky) byly běhavé, s občasným zatočením či přeběhnutím, ale nic, co bychom neuměli nebo nemohli zvládnout. Paráda běhy pro oživení chuti do závodění.
Po 14 dnech, co jsem s Májou moc netrénovala, a když, tak jenom zóny, slalom, nebo hrátky na zemi, jsem netušila, jak poběží. nakonec se ukázalo, že její slabou stránkou je vlastní psychická připravenost, nazvala jsem to "holt děvče z dědiny". Máji nejvíc vadil samotný vstup na parkur, tedy místo, kde se zdržovalo mnoho lidí a psů na malém prostoru, samotné parkury ji z míry nevyváděly.
Jako první se běžel jump, pěkný, rychlý, s možnstí plynulého vedení, a kdybych zde neucukla rukou při vysílání z tunelu do tunelu, tak bychom ho zaběhly čistě. Takto jsme vykroužily kolečko navíc a stálo nás to čas a odmítnutí.
Zkouška A1 mě velmi udivila tím, že ze zónovek bylo zařazené jenom áčko a nebyl zde ani slalom. Bohužel byl zde jediný zádrhel , krátký tunel před áčkem byl poněkud vychýlený, bylo potřeba někde přeběhnout. Jsem si namyslela, že Máju nechám vykroužit oblouk, uteču jí a do tunelu ji vytlačím, což jsme měly natrénované z intenzivky v Huškách, ovšem doplatily jsmena poslední pořadí na startovce a liknavost pořadatelů. Můj plán ztroskotl na tom, že psi běžící před námi posunuli tunel ještě více do strany,takže na vytlačení to nakonec bylo hóódně daleko a Mája vběhla do špatné díry. Dost mě to mrzelo, ale jinak Mája běžela pěkně :-).
V posledním openu Mája neustála svoje nervičky. Poté, co chtěla neustále zdrhnout z prostoru před parkurem, se sice nechala přesvědčit, že jdeme běhat, ale hned na startu oběhla první a následně i třetí překážku . Trošku jsem zaváhala, jestli to nevzdám, ale rozhodla jsem se zabojovat a Mája se nakonec nechala přesvědčit k pěknému výkonu, takže do cíle doběhla již bez chybičky. Velmi jsem ocenila zastavovanou kladinu, pěkně jsem ji za to pochválila a metelily jsem si to přes cílovou skočku pro pamlsky. Kdyby nenervičkovala a běžela od začátku, byl by to velice pěkný čistý běh, takto bohužel opět DIS.
Bertík mě už ráno překvapil tím, že se choval jako správný parťák. Byl celý den příjemně naladěn, lítal s míčkem v tlamičce a těšil se na běhání. Těšil se tak moc, že v úvodním jumpu si přidal po třetí překážce samovolně tunel, ve zkoušce si přidal také jednu překážku navíc a v openu se projevil Bertíkovatě, když na začátku trošičku lajdal, pak místo spinu předvedl krásnou skočku zezadu (ale fakt nevím, jestli to nebyla moje chyba) a o kousek dál vyběhl z tunelu směrem cíl podívat se, jestli mu někdo neukradl z pytlíčku odměnky. Poté, co si ověřil, že odměny jsou na svém místě, doběhli jsme již vesele a radostně až do cíle. Velkou radost mi ale udělal oběma kladinami, když pěkně a celkem rychle doběhl do zastavení a já ho mohla aspoň ručně pochválit. V jeho případě mě diskotéka nemrzela, naopak jsem si užívala jeho nadšení a radosti z běhů :-).
Sobota se i přes výsledky povedla, potlačila jsem depresi, jsem rozhodnutá Máju psychicky zocelit, Bertíka udržet v radostném projevu a už nám vybírám nějaké další závody :-)