Agi závody Hlučín
Poslední víkend v říjnu tradičně trávíme v Hlučíně na agi závodech. Tentokráte jsem vyvezla na sportovní klání všechny šiperky – tedy Klifíka, Belišku i Šipa a k nim jsem přibrala taky teriérku Lonny, protože měla tento výlet již dlouho slíbený a moc se na něj těšila.
O mé čtyři psy jsem se podělila s kamoškou Ivou, která si vybrala Klifíka, Lonýšku s díky odmítla, takže jsem si ji dohlásila na sebe a honila se se třemi smolíky.
Lonča se mi odměnila vítězstvím v prvním Jumpu, v openu jsme měli jednu chybičku a celkovým pátým místem v sobotním součtu.
Beliška a Šip doběhli jeden otevřený běh, Šip vyhrál open a zkoušku, Klifík v sobotu diskotékoval, ale v openu to bylo téměř na konci, kdy provedl desetimetrovou vysílačku na látkový tunel přesně podle povelu „ vpřed, tunel!“, bohužel byl myšlen jiný tunel, který nebyl napřímo.Celá hala mu zatleskala.
V neděli jsme celí natěšení nemohli dospat, a já se těšila, jak s Lonýškou poskočíme na medailovou pozici v součtu. To byla ovšem chyba, protože jediná, kdo doběhl úvodní open, byla Beliška, ovšem s odskočenou zónou na kladině, takže mi byly uděleny dobře myšlené rady, kterak provádět zónu na kladině tak, aby mojí vinou neodskakovala. Musím se zamyslet a zařídit, protože odskočených zón máme již nepočítaně.
Šip i Lonča se nešťastně mojí chybnou navigací vydiskotékovali a bylo po nadějích na součet.
Ve zkouškách zazářil Klifík s Ivou, kteří si bezchybným rychlým během doběhli pro svoji první zkoušku s nejrychlejším časem ze všech jedničkářů.
Taky Šipeček v nepočetné konkurenci opět vyhrál zkoušku.
Poslední běh – jump, byl velice běhavý. Bohužel pro nás jsme ho ani s jedním psem nedoběhli, nějak se mi nelíbila úvodní otočka tunelem do slalomu, tam skončila Beliška, o kousek dál Lonča, a nejhůř to odnesl Šipeček, jehož skvělý běh jsem pokazila nedostatečným stáhnutím po tunelu s následným diskem. To byla moc velká škoda, a dost mě to mrzelo. Klifík skončil diskem za třetí překážkou, poté, co provedl bezchybný náběh do slalomu, ovšem mimo pořadí běhu. To bude tím, že slalom na tréninku drtíme, aby se ho naučil samostatně, takže slalomek, mňaminka, slalomek, mňaminka, tak proč své umění nepředvést i na závodech, ne? Ale pozitivně, ten slalom byl dost daleko, takže náběh psa téměř začátečníka byl super provedený.
Nicméně o víkendu jsme si zasportovali tak, že jako každý rok mě bolí namožené svaly z běhu hlubokými pilinami s pískem a odjížděli jsme s dobrým pocitem, že naši psi jsou dobří, jenom pánečky je potřeba pořádně vytrénovat.
Tak uvidíme příště, třeba to bude lepší s pánečky i výsledkově.