Šumický "útulek" BONTE

Po třech měsících jsem s Májou vyrazila do slovenského Pezinku na OB závody.

Tato zima byla po několika letech skutečně zimní- sníh, mráz,led...., takže jsme trénovaly hlavně doma a nos jsme vystrkovaly velice sporadicky.

Týden před závody mě tedy zachvátila deprese, že jsme s Májou nikam nepokročily a naopak zapomněla i to, co na podzim uměla.

Ale po dvou vydařených trénincích v posledním týdnu (jeden venku a druhý v hale) jsem se uklidnila, protože Mája se "chytla" a  předváděla i běhací cviky s radostí sobě vlastní.

Tak jsme vyrazily vstříc zimnímu dobrodružství na Slovensko.

V Pezinku je super hala, navíc vytápěná, s výborným zázemím (kdo mi to říkal, že si nemusím brát židličku?) a okolním prostorem pro venčení.

Mája na naši kategorii OB1 nastupovala jako druhá. Hned v úvodním dlouhodobém odložení ztratila bod, protože se pootočila za mnou při obcházení.

V dalších cvicích předvedla přesně to, co máme natrénováno, co umíme i neumíme. Naší (mojí) noční můrou je chůze u nohy, tady ztrácíme hodně bodů a za nedělní chůzi bych si dala velikou nulu. Ale protože na tomto cviku usilovně pracujeme, nyní jsme na pár přesných krocích, takže se nemůžu divit, že se Mája ke konci dokonce odpojila ;-) 

Všechny ostatní cviky už byly (pro mě) pěkné, žádná nula se nekonala. Mája našla kužel a se štěstím doběhla do čtverce, při polohách vleže nezakládala pacičky (tedy až na čtverec), žádný scénář typu "sedni nebo lehni..., a tak teda stůj" se nekonal, prostě pohoda.

Pan rozhodčí nás ohodnotil jako "happy" dvojici a udělil nám v součtu 277 bodů- tedy máme podruhé OB na výborně.

Tento výsledek nám v 15-členné konkurenci nakonec stačil na dokonce druhé místo, o 5,5 bodu za vítěznou mladičkou border collií.

Beru to jako super výsledek, nicméně neusínám na vavřínech, naopak mám další motivaci tu naši "chůzi" dotáhnou konečně do koukatelného konce. Dalším mým cílem je přestat Máju ošmatlávat mezi cviky a chválit ji pouze slovně. Já přece vím, že nemá dotyky ráda, ale znovu jsem se dvakrát neudržela (naše trenérka použila výraz " dvojnásobný pokus o canisterapii :-) )

Teď také konečně začneme trénovat dvojkové cviky, což byl původní plán na zimu. Ale v jejich nácviku mě ta zima doslova zmrazila. Snad je brzo zvládneme a vyrazíme vstříc vyšší kategorii.

Tímto děkuji Lucce G. za umožnění zaujmout pozici spolujezdce v jejím autě. Naše spolujízda byla vítězná, byla to právě Lucka, která nás porazila :-)