PLCH Horka 14.2:09
Tak jsme si zase jednou vyjeli na závody do Horky. Možná bylo tentokrát lepší zůstat doma, protože mojí vinou se nám skoro vůbec nedařilo.
Závodničky Šip a Belis a Klifík pro Ivu i nezávodničky Bertík a Buršík prožily krásný den strávený na čerstvém vzduchu. Teplota kolem nuly mi tentokrát umožnila nechat psy bivakovat v autě, takže mi odpadla nutnost tahání klecí sem a tam a tím jsem byla v naprosté pohodě. Odměnou mi byla zničená síť, která původně aspoň opticky oddělovala psy v kufru od zbytku auta. Marně, Klifík si stejně ustlal na zadním sedadle na dece, ale s tím jsem počítala.
Šip běhal jako obyčejně dobře, jenom vinou mé nekondice a špatného navádění jsme doběhli pouze open, sice na třetím místě, ale i v tomto běhu jsme vyrobili chybku - skočenou zónu na kladině a k tomu jsme se nevešli o chlup do našponovaného času. Ale to ve smolíkách nikdo.
Beliška dlouho netrénovala, což se projevilo na našem prvním běhu - jumpu, kdy běžela jako zmatená, neustále se ohlížela po mně, brzdila před překážkami a nakonec z toho byl dis. Trojkovou zkoušku jsme sice doběhly, ale jak jsem správně tušila, problém byl se stažením po tunelu, kdy jsme vyrobily velikou časovou ztrátu a odmítnutí obíháním celého tunelu při navádění na správnou překážku. Open pro změnu nedoběhla, zavilá tunelářka si při rozlišce tunel-áčko vybrala nečekaně áčko.
Klifík s Ivou vyrobil též tři čisté disky, snad aby mi to nebylo líto. Ale běželi hezky, jenom se jim vždycky do běhu vloudila nějaká nečekaná kolize s překážkou mimo pořadí.
Oba kluci bubíci, čili Buršík a Bertík, se vyřádili v houfu psích i lidských kamarádů, obzvlášť Buršík samovolně vyhledával staré známé jenom proto, aby je mohl obšťastnit svojí přítomností, nejlépe opíraje se o ně předníma nohama....
Sobota, tedy až na naše výsledky, byla vydařená, jenom se teď zamýšlím, co udělám hlavně se sebou, aby to příště bylo lepší.