PLCH Horka 17.1:09
Na první závody v nové sezóně jsme opět zavítali do Horky, na další díl Poháru lovecké chaty. Velikostně zmenšená smečka radostně ráno naskákala do auta, netušíc, že celý den budeme mrznout a mrznout. Sice jsem vezla sebou velkou hromadu zateplovadel klecí i psů samotných, ale přesto jsme se klepali skoro celý den, neb mrzlo a hala není vytápěná.
Rozhodčí tentokrát stavěla běhavé parkury, na kterých se mi ovšem nedařilo. V hlubokém načechraném písku se nedalo rozběhnout, takže postupové rychlosti tomu odpovídaly a jen málokdo byl se svým výkonem spokojený.
Úvodní jump nás na začátku prověřil v technice překonávání řady skoček jedním směrem, což jsem jakž takž ustála pouze se Šipem. Jinak to byl běhavý parkur, který se mi líbil, což neznamenalo, že byl jednoduchý a i Šipovi jsem zde vyrobila chybný náběh do slalomu, což spolu s jednou shozenou latěčkou znamenalo 7.místo. Beliška i Lonny dis na 5.překážce, neboť jsem je málo stáhla do mezery mezi překážkami.
Lonny potom zabojovala ve zkoušce SA2, kterou jsem zvládly čistě, i když pomalu a bylo z toho 2.místo. SA3 doběhlo 5 týmů ze 6-ti startujících, bohužel Beliška sice čistě, leč časově pomalu se zařadila na 4.místo a Šip s velkými časovými ztrátami, když jsme si nerozuměli u tunelu, a odskočenou zónou na kladině, skončil 5.
Open byl móóóc povedený. Typická rozlišovačka mezi tunelem a áčkem ještě nečinila skoro vůbec problém, ale v opačném směru byla rozliška tunel-kladina, a to byl nářez. Zde končily naděje mnoha do té doby rychlých a bezchybných týmů. Lonny se stihla disknout ještě před touto záludností, když jsem ji po áčku navedla na špatnou překážku, Beliška je opravdová tunelářka, takže na povel "ke mně kladina" ani chvilku neváhala a vběhla do tunelu. Až potom mi došlo, kde dělám chybu, takže jsem si se Šipem dala pozor. Vyšlo to, Šip naběhl na kladinu, seběhl zónu a já rozradostněná, jak je šikovný, jsem se zapomněla poněkud pozadu a málem z toho byl disk. Naštěstí Šip snad čte moje myšlenky, takže se trefil na správnou překážku, poté jsme se srovnali a již v pohodě jsme doběhli do cíle. Nakonec to časově vyšlo na 1. místo.
Klifík s Ivou zahájili sezónu čistou diskotékou, v jumpu parádně vyřešili začátek, ale ke konci, když už si Iva říkala, že to nejhorší je za nimi, ztratila koncentraci a místo do tunelu poslala Klifíka na skočku. To byla veliká škoda, běžel nádherně. V openu Klifík také nezklamal a místo na kladině skončil v tunelu (přitom krásně reagoval, koukal na kladinu, stačilo vydržet o chvilku dýl a vyšlo by to parádně, ale pohyb ruky ho poslal do tunelu). Zkoušku vyřešil Klifík hned na začátku, když na povel "ke mně tunel" reagoval náběhem na áčko, které viděl od startu. Když on má ty zónovky tak rád, protože na konci bývá odměna...
Buršík, kterého jsem vzala sebou na sociš program, mě velice mile překvapil. Sám se vměšoval do stojících hloučků, nechal se drbat a oňuhňávat, neměl vůbec žádné úlety, a to ani v hale plné řvoucích natěšených borderek, jenom klidně koukal, co to na tom parkuru vlastně dělají a tvářil se velice rozumně.
Kdyby nebyla taková zima, byl by to krásně strávený den, ale i tak jsme si to opravdu užili.