Robinsonáda 9.1.10
Druhou lednovou sobotu nového roku jsme s Beliškou vyrazily na první letošní agi závody do Bkonrna. Od pátku vládla tlaková níže Daisy, a tak po celodenním pátečním nekonečném a marném odmetání sněhu z příjezdové cesty k domu jsem se rozhodla využít po dlouhé době místní autobusovou dopravu. Daisy však do sobotního rána způsobila takovou ledovku, že se na silné vrstvě sněhu utvořila velká krusta ledu, takže bylo obtížné se vůbec udržet na nohou, natož seběhnout z kopečka na zastávku. Nakonec jsme to s Beliškou zvládly, ovšem na zastávce v nevlídném větru a dešti jsme prostály hodinu a půl, neboť autobus jednoduše nejel. Už už jsem to vzdávala, Beliška se klepala zimou i v oblečku, ale nakonec bus přece jenom dorazil.
Na závody jsme tedy dorazily s více než hodinovým zpožděním, a to jsme nedojely jako poslední účastníci. Téměř 30 týmů nedorazilo vůbec, a nikdo se tomu nedivil.
Dorazily jsme těsně před koncem prvního běhu naší velikostní kategorie a dostala jsem možnost samostatné krátké prohlídky trati, takže jsme o běh nepřišly. Byl to open, Beliška shodila latěčku, já se trošku méně orientovala a vyrobila jsem jí ještě odmítnutí na skokovce, když jsem ji příliš brzo stahovala a ona myslela, že ji nemá skákat. i tak z toho bylo 5.-té místo.
Ze 6 původně přihlášených SA3, jsme zůstaly v této zkoušce samy. Stačilo tedy doběhnout, ovšem to bych nebyla já, že. Hned po třetí překážce - tunelu - jsem se nejspíš pohnula o chviličku dříve a Beliška se mi ztratila ze zorného pole. Následoval disk na čtverce, kterou skočila za mými zády z druhé strany. Moje chyba. Ach jo, ta zkouška nám není souzená, snad příště.
Poslední běh - jump - byl pěkný, běhavý. Beliška běžela co nám to šlo, a přestože se mi zdálo, že proskakuje dálku nějak divně, rozhodčí nic neukazovala a my si doběhly do cíle pro druhé místo.
Byl to nakonec pěkně strávený den (tedy až na to čekání na bus) a tímto děkuji ještě jednou "těm za plotem" - tedy IG, že se mu zželelo promrzlé Belišky a dovezl nás až domů.