Rozhodnutí
Včera, t.j. 2.7. jsem učinila další nelehké rozhodnutí, a to nechat odejít 15-ti letou teriérku Lonny do nebíčka.
Lonýška měla už špatné ledviny, na dietě byla rok a půl a tak nějak se pořád statečně držela, v zimě se ozvala artóza v kyčlích a na jaře i v loktech, špatně viděla, skoro neslyšela, ale chuť do jídla neztrácela. Nechutnou granulovou dietu statečně soukala do sebe pod vidinou sladké piškotové odměny a krásně nám to fungovalo.
Na jaře jsme měly absolvovat očkování, ale protože v jednu chvíli přestávala žrát, odložila jsem to a na očkování jsme zašly před koncem června.
CHYBA, CHYBA, CHYBA. Kdybych ji nenaočkovala, možná by jí hrozila nějaká nákaza, ale okamžitě po očkování jí ledviny odešly úplně. Lonny přestala žrát a skoro 14 dní mi chátrala před očima. Snažila jsem se ji předkládat vybrané lahůdky, ale krom pár piškotů nechtěla vůbec nic.
Včera už se sotva držela na nohou, třásla se, pohyby byly křečovité a já učinila "to" rozhodnutí, aby dále netrpěla.
Nechala jsem ji odejít za jejími kamarádkami - Teruškou a Nikinkou. Teď už je jí dobře a nahoře se určitě krmí dosyta a běhá jak srnka brnka :-)
Tak ahoj Lonýško, budeš mi ještě dlouho chybět :-(