Úraz
V sobotu 20.12.08 jsem se chystala na cvičákovou besídku, tešila jsem se už od rána a pořád přemýšlela, které zástupce smečky vylosuji, aby se prošli na vycházce a následně mohli běhat na cvičáku a nikomu nic nesníst, s nikým se nervat a tak. Nakonec jsem vylosovala Čaky za belgičáky, Šipa za šiperky a Lonny za teriérky, Bertíka jsem s ohledem na bláto nechala doma, takže kojkřík zastoupení neměl.
Všichni vylosovaní jedinci se radostí mohli zbláznit, po vypuštění z branky cestou k autu neopomněli vyletět až na prostranství se studnou a blátivý terén se stal osudný právě Čaky. Najednou párkrát kvikla a zůstala stát o třech nohách.
Naložila jsem věci, zavolala psy, hodila je do kufru a snažila jsem se Čaky rozchodit. Sice nenaříkala, ale zadní noha visela divně zkroucená, ani na ni nešlápla.
Takže místo směr Brno jsme všichni jeli do Rousínova za naším veterinářem, který ji prosahal a vyslovil 3 verze - zlomená noha nejspíš nee, vykloubená noha taky nejspíš nee, neboť klade dost velký odpor, takže nejpravděpodobnější varianta se jevila natažený sval. Čaky vyfasovala injekci a klidový režim, takže cestou na besídku jsem se stavila doma, zavřela ji do látkového domečku (ještě že je na něho už zvyklá ze závodů) a místo ní se jel veselit Buršík.
Besídka se povedla, největší haló způsobil Šip, který, nudíc se na velikém prostoru, prolezl plechovým plotem do sousedního areálu a nejspíš nemohl najít cestu zpět, tak šel po hlase a čuchu, a ten ho dovedl na hromadu dřeva s přesahem jedné desky nad plot, za kterým jsme se veselili. Stál na té desce nejspíš dost dlouho (podle poznámky jedné účastnice), než si ho všimli (já jsem zatím zjistila, že pes zmizel, ale myslela jsem, že s někým vyběhl při odchodu ze cvičáku) a po záchranné akci se žebříkem a statečnou Radanou zachránkyní nastalo zase všeobecné veselí.
V neděli ráno jsem s Čaky opět navšívila veterináře, a protože Čaky na nohu ani náhodně nedošlápla, udělal pár rentgenů a ty ukázaly vykloubenou kyčel. Podařilo se mu ji vrátit na své místo, ale Čaky má nařízený naprostý klid a kdyby kyčel znovu vyskočila, čeká ji nejspíš operace.
Na sport musíme na pár týdnů či měsíců zapomenout - a stačil na to jeden chybný krok...
Dnes jdeme opět na kontrolu a mě děsí to, že Čaky stále na nohu ani nešlápne a noha pořád visí zkrouceně pod tělem.
Ach jo, to se musí stát zrovna před vánoci.
Nemám ráda déšť a bahno....
Pondělní kontrola nedopadla dobře, noha byla opět ven a vyskakovala a vyskakovala, až Čaky pod narkózou dostala náplasťový krunýř, aby s tím nehýbala. Operace je tedy nezbytná a dnes k večeru se setkáme s nejakým odborníkem ortopedem, aby vyslovil svůj ortel nad tím, co Čaky čeká a nemine a co vlastně bude dál...
:-((((
23.12.08 - odborník ortoped nám dal naději, noha bude fixovaná 3 týdny a poté se uvidí, jestli se kloub usadil, či bude nutná operace, ale hlavní je, že slíbil, že Čaky bude se vší pravděpodobností nejen normálně chodit, ale časem se budeme moci vrátit i k agility. To bylo to nejlepší, co mi mohl říct. Takže Čaky je uvězněná v boudičce, nudí se a vymýšlí skopičiny,jenom aby mohla ven, ale my okolo ní jsme vytrvalí a dopřejeme jí jenom kratičké opuštění místa na vyvenčení. Snad to pomůže ...
13.1.09 - po sundání fixace následoval RTG, který ukázal, že kloub stále není na svém místě. Čaky tak čeká nezbytná operace, a to 21.1., neboť náš vet a jeho kamarád odborník ortoped nemají volný žádný bližší termín. Ach jo......
21.1.09 - dnes byla Čaky na operaci. Doktoři mě vyvedli z mého omylu, že touto operací vše skončí a bude už jenom lépe. Čaky má v kyčli hřeb, který nohu napevno fixuje k pánvi tak, aby se mohl vytvořit vazivový kruh, který udrží kyčel navždy na svém místě. Tedy ji čeká další měsíc o třech nohách, teď to prý bude bolestivější než při původní fixaci. Po měsíci se hřeb vyndá a teprve pak, jak jsem pochopila, nastane zlepšování stavu a vlastní rekonvalescence. Pane jo, jeden chybný krok.....
17.2.09 - další operace je naplánovaná na 26.2.. Čaky nohu začíná trochu zatěžovat, občas se na ni postaví, občas dokonce popojde na čtyřech, takže doufám, že vše je na dobré cestě.....
26.2.09 - Čaky je po operaci, pan doktor vyndal šroub a po hodince čekání mě Čaky přivítala vrtícím ocasem a schopností po svých opustit ordinaci. Vše je v pořádku, vazivový kruh se vytvořil, teď jenom musíme hlídat, aby při nešetrném pohybu kyčel zase nevyskočila. Nastává tedy čas rekonvalescence, která prý trvá od jednoho měsíce až do půl roku. Uvidím, za jak dlouho bude Čaky schopná normálně chodit, běhat a cválat a až nebude kulhat, budeme moci pomalu nohu zatěžovat vyšší dávkou pohybu. Skoky a otočky má zatím zakázány. Tak snad je vše na dobré cestě...
1.5.09 - Čaky odhárala a začínáme trénovat. Vypadá to, že to půjde, neboť během dvou tréninků jsme na plné výšce překážek a není vidět žádné kulhání.
31.5.09 - nevydržela jsem nápor nervů a přihlásila jsem Čaky na závody - Otevřený šampionát KCHBO 7.6. . Noha drží, takže uvidím, jestli ustojí celé parkury.