Velikonoční beránek 1.4.2013
Ani při podivném průběhu letošního jara jsem nevěřila, že když je v sobotu pěkně a sucho, nasněží v neděli 20 cm sněhu, ale předpověď meteorologů se bohužel vyplnila.
V neděli večer jsem se ještě ujistila, že mnou naplánované venkovní agi závody - Velikonoční beránek v Třebíči, se opravdu konají, i když kvůli povrchu byly přesunuty na opačnou stranu Třebíče.
Pondělní ráno - velikonoční i aprílové zároveň - vypadalo nadějně, obloha jasná, hvězdičky, měsíček, potom sluníčko. Takže rozhodnutí do Třebíče vyrazit nebylo vůbec těžké. Naložila jsem tedy Máju i Bertíka a vyrazili jsme vstříc příjemně strávenému dni.
Mohlo mě ještě ve vedlejší vesnici poněkud zarazit, když jsem těžce dobržďovala za autem, které zatáčelo. ale neblikalo, ale nezarazilo mě to. Na silnicích mezi dědinami jsem zvyklá na ledacos a jezdím dost opatrně.
Státní silnice na Brno byla mokrá -pěkně prosolená, takže při malém provozu se jelo parádně a za chvíli jsme púrojížděli centrem Brna.
A tam to přišlo - za viaduktem bylo v zatáčce náledí a já dostala životně první velký nezvladatený smyk. V jediné vteřině jsme se místo na silnici ocitli posazení na velkých kamenech u cesty , dvě kola na zemi, dvě ve vzduchu. Dopadlo to sice celkem dobře - ani mně, ani psům se nic nestalo, ale místo do Třebíče jsme najednou čekali na odtahovku směr domov. :-(
Doma přišlo zjištění, že to snad odnesl pouze naražený chladič, rozbitá přední plastová maska a nějaké plechy zespodu motoru, ale jezdit se s tím nedá.
Což je velmi nemilé, obzvášť když jsem si naplánovala spoustu aktivit, které bez auta nezvládnu. :-(
Ach jo, život na dědině občas nesnáším....